Žánr: detektivka

Děj: jeden z příběhů vyvolené

 Jmenuji se All, je mi pouhých osmnáct. Moje rodina je po smrti a já jsem na řadě. Tyto spisy píši kvůli době, která tu panuje.

 DEN 1

Dnes je pondělí, schovávám se ve sklepě řadového domu. Po dlouhé době zase klid. Tady by mě neměli najít. Tak něco o době kde se nacházím.

Je doba Lorda Voldemorta , on je na vrcholu svých sil , on s námi všemi manipuluje. Samozřejmě jsme se snažili ho svrhnout, bohužel marně. Nejdál se dostal Harry Potter, ale nedokončil….

 DEN 7

Poslední zápisek sem nedovyprávěla. Napadli mě. Musela jsem sice pár dní léčit, ale už jsem v pořádku.

….I když Potter zničil všech 9 viteálů. Zbyl ještě jeden. Jeden nečekaný viteál se stal Potterovi osudným. A Voldemort ho zabil.

 DEN 8

Teď jsem na návštěvě u své přítelkyně Katt, jediná ještě naživu. Je večer, ležím v posteli. Když jsme se s Katt povídali o spisech řekla, že bych o sobě měla něco napsat. Proč právě já bych měla změnit tuhle dobu? Předpověděli mi to. Víc říct nesmím.

 DEN 11

Už u Katty nejsem, bylo by nebezpečné zůstat dýl, už jen to, že jsem tam byla přes noc. Mám pocit, že můj čas se blíží čím dál víc. Proto bych toho měla ještě dost vysvětlit.Vím že umřu. Ale nejsem jedna s těch co si chtějí zachránit kůži. Proto něco dělám. Jde o nejlepší přátele Pottera-nenašli se. Ani jejich mrtvoly. Já mám za úkol je najít a pak předat informace dalšímu vyvolenému.

 DEN 13

Jsem v jednom mudlovském podniku, který byl včera napaden smrtijedy! Sem mě také dovedli stopy Grangerové a Weasleyo. Hledám je už asi rok, ale pořád se mi nedaří, protože mi to smrtijedi stěžují. Nemůžu je ale hledat věčnost je to omezené časem a buť se mi to podaří a nebo zemřu bez splnění. 

 DEN 17

Je čas napsat krátký vzkaz dalšímu vyvolenému. Milí vyvolený i když ti to nepůjde, pamatuj, že jenom mi můžeme pomoct na nápravu světla kouzel i mudlů. Zápisky se zapisují…

 DEN 18

Omlouvám se za přerušení má to na svědomí Toul. Který mě napadl. Takže zápisky se zapisují samy stačí když přiložíš ke spánku hůlku a vyslovíš kouzlo:“Deingeon.“ Pak jen jako bys psal. Uloží se ti to samo. Nikdo číst zápisky nebude, ani při nitrobraně. 

 DEN 19 RÁNO

Můj čas plnění úkolu se zkracuje mám čas už jen dva dny. Ale myslím si, že ten čas co jsem strávila hledáním se vyplatil. Doufám jen že mi zbyde čas. Už jsem hodně blízko. Právě směřuji do starého úkrytu v horách, kde se skrývali dobří kouzelníci s rodinami jenže se vytvořilo nové centrum a to jestli v tom starém někdo žije je spíš legendou a bájí. Protože doddnes se přesně neví kde je, ale já myslím že mě stopy dovedou na místo.

 DEN 19 VEČER

Stojím uvnitř tajného krytu. Opravdu tu byl. Ten kryt tu byl. BYL. A žili tu lidé.Ale ted jsou mrtví. Ale vypadá to, že jsou mrtvý tak dva dny. Je to opravdu strašné. Všechny těla jsem, už prošla. Ale Garngerová ani Weasley tu nejsou. Nevím jestli je to dobře nebo špatně. Našla jsem tu i hodně přátel ze školy. Projdu to ještě jednou. Je to opravdu těžké zapisovat a nemyslet na nic jiného ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ…né..Lery..Lery..že nejsi mrtvý…že ne..

 DEN 20

Jsem připoutaná . Nejspíš na mě vyslali uspávací kouzlo, když jsem byla u Leryho. Jenom při vzpomínce ve mně hrkne. Naštěstí mi nevzali hůlku. Nejspíš si myslí že ještě spím. Vím akorát že nade mnou stojí dva, nejspíš smrtijedi. A o něčem si povídají. Nenápadně jsem si vytáhla hůlku a nechala načítat další spisy. Brzy bude konec, ale zjistím co nejvíc informací do poslední chvíle. Právě teď.

Rychle jsem vstala a zaklínadlem se odpoutala. Už si mě všimli vytáhli hůlky a namířili je na mě. Mají zahalenou tvář, takže nevím kdo to je. Nemůžu se bránit! Musím zapisovat do poslední chvíle. „Kdo jste?“ zeptala jsem se nebojácně. Ale stejně se divím že ještě nevyslali kouzlo. Namísto toho se začali smát. Potom se na sebe podívali a strhli si kápě. Grangerová? Weasley? Tak to jsem nečekala. To ale nebylo všechno. Vyhrnuli si rukávy tak, že ji byla vidět celá paže, kde se nacházela znamení zla. „Vidím své rodiče na podlaze, jsou mrví!“

„Proč?“ kladla jsem další otázku. Ale oba se jen ušklíbli.Věděla jsem že už mi neřeknou nic. „Vidím milovaného kluka,Leryho. Je mrtví.“  Už bude konec tady, už nic nezmůžu.

VYVOLALA JEŠTĚ PÁR STRAŠLIVÍCH VZPOMÍNEK A NAMÍŘILA NA SEBE HŮLKU: „AVADA KEDAVRA!“

Konec

Tak líbilo?? nebo to byla katastrofa??? napište komentář